Vánoční pozdravení, 24.12.2014

Milí Přátelé,

dnes je Štědrý den a vede mě to k tomu, abych Vám napsala pár řádek a poslala srdečné pozdravení každému z Vás.

Mnohokrát děkuji za Vaši podporu a přízeň. Dělá mi velkou radost, že Vám mohou být moje stránky inspirací. Vážím si taktéž Vašich příspěvků, které tuze pomáhají uvádět vše do rovnováhy, děkuji z celého srdce.

Záměrně píši, nechť jsou Vám stránky inspirací, protože cokoli, z čeho uděláme neměnnou pravdu, se stává dogmatem a nakonec omezuje nás samotné. Dovolte těmto textům, nechť jen proudí Vašimi těly a osloví ty části, které jsou v danou chvíli otevřené nějakou inspiraci přijmout.

Žádný text, žádná slova nenahradí naše činy v každodenním životě. To, jak jsme v danou chvíli schopni vnímat, to jak v danou chvíli reagujeme a žijeme je to jediné, co máme. Tady a Teď v těle. Přišli jsme na Zemi, abychom v těle zažívali všechny nuance života. Není tolik důležité, jak věci chápeme myslí nebo jaké máme vědomí. Podle mě je důležité, kolik tohoto vědomí, které je dokonalé a moudré, máme v těle.

Můžeme být výbornými teoretiky života, avšak praxe je to, co se počítá. Čím víc dokážeme otevřít svá těla, tím víc vědomí, může vstoupit a prosvětlit hmotu, zářit skrze hmotu dál do světa.

Uvědomme si, že vše již v nás je. Kristovství nepatří výhradně Kristovské rodině, bylo tu daleko dřív. Je naší přirozenou podstatou – láskou, světlem… Čím víc jsme schopni toto vědomí nechat proudit našim fyzickým tělem, tím víc jsme své podstatě blíž. Je k tomu třeba jen otevřené srdce, úcta ke hmotě a Zemi (k tělu), naše otevřenost a opravdovost v každodenním životě.

Někdy jsem smutná z toho, když cítím, že se i z těchto stránek má u některých tendence stát se dogma. Tohle není a nebyl můj záměr, když jsem je zakládala. Nechť jsou pro vás inspirací a vězte, že dnes ta inspirace bude jiná než zítra. Nechť jsou vám především inspirací, abyste se vrátili sami k sobě, k tomu drahokamu, který každý nesete uvnitř a který září svou jedinečnou energií a reálnými schopnostmi a dovednostmi. Když jednáme tak, jak v danou chvíli cítíme, opravdově a bez nalhávání, je to pro nás v daný moment ta nejlepší možná cesta. Je v naprostém pořádku, ať se na ní objevuje cokoli, ať při ni v tu chvíli cítíme jakoukoli emoci, ať máme jakýkoli pocit – v tu chvíli to tu je, aby nás to pozdravilo a provedlo. Pokud bychom měli něco cítit a vnímat jinak, bylo by to tak. Když už něco vstupuje do našeho života, je to dar a není třeba ho odmítat, on totiž klidně počká a zesílí, dokud ho nepřijmeme.

Chtěla bych Vás na dálku všechny srdečně objemout a popřát Vám svátky naplněné láskou a klidem. Nechť zůstanou naše srdce a těla otevřená a proudí jimi vše, co přichází bez hodnocení, potlačování či odmítání. Buďme takoví, jací skutečně v danou chvíli jsme a přijímejme se tak. Milujme se ve všech svých projevech a polohách a vždy do nich vpusťme soucitné srdce. To je mé přání nám všem…

Děkuji Vám.
S láskou,
Denisa