PŘESVĚDČENÍ VERSUS SVOBODA

Stále se v životě setkávám s různými přesvědčeními. Jsme jimi prolezlí, aniž bychom si je sami uvědomili. Aniž bychom na ně skutečně pohlédli a zjistili, že nejsou vlastně ani ?naše?.

Zjistila jsem, že jakékoli přesvědčení, byť se jeví sebeláskyplněji, je velká past. Past mého ega, mé mysli. V momentě, kdy jsem o něčem přesvědčená, odmítám další možnosti, odmítám nekonečno živých, rozmanitých možností, které má život pro mě neustále k dispozici.

Pokud se rozhoduji na základě svého přesvědčení, odmítám tím přítomnost a svůj skutečný pocit v těle, který v danou chvíli ohledně situace, člověka, věci mám ? odmítám TADY A TEĎ. Nejen to, zároveň tím nevědomky posiluji vše, co do mého přesvědčení nezapadá. Aniž bych si to uvědomovala víc a víc tak vnáším do svého života to ?nechtěné?, které chce být viděno a přijato… Jakékoli vymezení mě okrádá o svobodu.

Čím silněji lpím na nějakém přesvědčení, tím víc za něj musím bojovat, obhajovat ho, a hlavně přesvědčovat druhé kolem sebe, abych posílila to, o čem jsem přesvědčená. Nelze to jen tak pustit… co potom? Co kdyby vše bylo úplně jinak?

Začala jsem tato přesvědčení vnímat, vítat, přijímat a nechat být… Rozpadla se v prach ? všechna…. Místo toho jsem začala ve svém životě vnímat sebe a své tělo ? pocity v něm.

Jakmile jednám podle toho, co skutečně CÍTÍM, nepotřebuji na tomto pocitu lpět, nepotřebuji ho tak mít celý život… Vím, že s každou novou situací, může být onen pocit jiný tak jako život sám. Odpadl tlak, který jsem na sebe vytvářela. Vrátila se mi síla, kterou jsem dobrovolně vyživovala ?svá? přesvědčení. Odpadla potřeba zalíbit se, odpadla potřeba přesvědčovat druhé, odpadla potřeba potvrzení, protože to mi nikdo zvenčí nedá. Můj pocit v těle je mým potvrzením. Přišla svoboda… svoboda být tak, jak právě JSEM.

Uvědomila jsem si, kolik ztracených životů je za takovými přesvědčeními. Jsou to po dobu lidské historie masy. Začíná to u stravy, u způsobu žití, spirituálních metod a technik a končí náboženstvími. Přesvědčení za sebe musí bojovat…. musí se hlava nehlava prosadit.

Když jsem o něčem přesvědčená, zároveň odmítám jinou variantu, jiné možnosti, jiné pohledy, odmítám život sám, život živoucí, proudící a v každou chvíli se měnící. Odmítám svou podstatu, uzavírám se před ní do škatulek a buduji si svoji egem řízenou osobnost…. To, co mi dnes dělá dobře, to, v čem se cítím dobře, může být za pár dní, let nebo hned zítra jinak….

Jaká svoboda jednoduše být a POVOLIT, pustit jakékoli soudy a přesvědčení  o čemkoli. Mám svobodu prozkoumávat mnohé, různými způsoby, různými cestami, které jsou mi otevřené. Chvíli tady, chvíli tam… tam, kde mě život zavede, tam, kde se cítím ?dobře?… tam, kde se CÍTÍM…. tam, kde skutečně JSEM….

S LÁSKOU,
Denisa
www.bytvsrdci.org, www.jeshua.cz