POCITY V TĚLE NEZMĚNÍŠ
Drazí Přátelé,
před chvílí mi psal milovaný přítel. Ptal se mě na můj názor na něco konkrétního. Psal něco ve smyslu, že „nemá dar vidění“, že má „jen toho vnitřního rádce“ a pak že má jakýsi pocit. Chtěla bych se podělit o část mé odpovědi i s vámi, s námi všemi.:
„Stále ještě někdy potřebujeme potvrzení zvenčí, někoho, kdo nám popíše to, co se nám děje, kdo nám to vysvětlí. Někdy se v „tom“ zkrátka cítíme „sami“. Je to v pořádku. Teorií je spousta a teoretiků ještě víc. Prožité a hlavně ŽITÉ v každodenním životě je to, co se počítá. Alespoň v mém životě.
A tak ani já, ani nikdo jiný neví líp, než Tvůj Vnitřní Rádce… než Ty přítomný ve svém těle.
Tvůj vnitřní rádce, je tím nejlepším rádcem, jakého můžeš mít. Není třeba jasnoslyšení nebo jasnovidění. Pocity v tvém těle jsou pro tebe jasnou odpovědí, přímým ukazatelem bez odboček a zahalení mlhou. „POCITY V TĚLE NEZMĚNÍŠ, můžeš je možná potlačit nebo rozumem vysvětlit tak, jak se Ti právě hodí, nedokážeš je však změnit.“
Právě pocity jsou hlasem duše. Čím víc jsme v těle, tím víc je dokážeme vnímat, s vděčností přijímat a následovat…
Pocity jsou ty živoucí, plynoucí záchvěvy v těle, které nám ukazují, jak „to“ s námi ladí nebo neladí…
Neznám ve svém životě lepšího rádce… můj guru, můj mistr… mé tělo a duše v něm….
Děkuji Ti, drahý příteli, za tuto inspiraci pro nás pro všechny.“
S láskou,
Denisa