Otevřete se skutečnému Kristovství, které je vaší podstatou
Jsou Velikonoce, Igor Chaun mě poprosil, zda mám k tomuto času něco od Pamely na stránkách Jeshua. Nic takového není. Večer, když jsem ve stavu ?snění? setkávám se s Ješu. Stojím na právě probíhající Gošárně u Igora a něco povídám. Ráno si nepamatuju, co přesně to bylo. Nicméně dopoledne mnou začnou slova proudit a já je dávám na papír. Celý text ožívá a ještě se po dalším týdnu objevují i skrze Filipa další řádky, které zapadají do těch mých. Námi po generace slavené Velikonoce jsou jako závoj, pod kterým je skrytá pravá podstata. Tyto řádky jsou pro kohokoli, v jakékoli době se k nim dostane. Tady jsou:
Co ve vás vyvolává obraz ukřižovaného Ježíše?
Jaké máte pocity?
Podívejte se každý do svého nitra, co opravdu cítíte.
Nesnažte se interpretovat slova a přesvědčení druhých. Nelpěte na takzvaných moudrech, na jakékoli historii co před vámi někdo sepsal.
Běžte skutečně dovnitř, do sebe… vnímejte své tělo zevnitř…
Co doopravdy cítíte?
Jako lidské bytosti, jako lidé jsme dobrovolně ukřižovali sami sebe. Sami jsme si zvolili cestu utrpení a obrali se o svou svobodu a sílu.
Sami jsme ukřižovali a přibili na kříž svou velkolepost.
Věříme iluzi, kterou nám předkládá naše mysl. Věříme falešné identitě, která ve své podstatě neexistuje. Jediné, co existuje, je Kristovské vědomí, vědomí, kterým všichni jsme. Je na nás, zda budeme udržovat tuto falešnou identitu naživu, nebo budeme následovat Krista v nás. Vy jste tím Kristem, vy jste Kristovským vědomím, které i přes fyzickou bolest a strach do posledního dechu vysílalo lásku a zářilo.
Jeshua, Ježíš, Kristus, pro mě Ješu, nám prošlapal cestu… nejen on, ale celá jeho rodina daleko před jeho příchodem i po něm.
Nedokážeme si ani představit, jak daleko toto ukotvování světla na Zemi, jak daleko toto skutečné Kristovství sahá. Tato cesta není cestou ukřižování ? to je jen zlomek a vyvrcholení jeho pozemské cesty, která má mnohem větší hloubku. Je to jen zlomek toho, co nám tu zanechal, do jakých míst se až vydal, aby nám posvítil na cestu k našemu osvobození a návratu ke své podstatě.
Po celou dlouhou historii si dobrovolně volíme to, co je nám tak silně předkládáno ? začínáme u utrpení, mučednictví, u hříchu, a tam také většina z nás i končí.
Cesta Kristovství je však přístupná všem, co se jí otevřou. Co jí otevřou svá srdce dokořán… Semínka na tuto cestu byla zaseta před více než dvěma tisíci lety.
Každý může najít Jeshuu ve svém srdci… tam na něj čeká ? tam ho vítá s otevřenou náručí… To je to místo…
Můžete sedět pod křížem, můžete si o něm donekonečna číst interpretace druhých… tam, kde ho však můžete CÍTIT A VNÍMAT, kde s ním můžete být JEDNO, je vaše srdce… je vaše bytí v lásce a opravdovosti…
Neexistují vyvolení stejně jako neexistují hříšníci a peklo…. To vše je hra našich myslí a eg.
Uvěřili jsme tomu, vzali za své řadu přesvědčení, které nejsou námi, které jsou tak silně po generace opakovány jako automat.
Odvaha jít cestou srdce je tu pro každého PRÁVĚ TEĎ… Stačí se rozhodnout!
Zároveň je v naprostém pořádku, pokud volíme jistotu většiny ? pokud dobrovolně odevzdáváme svou sílu a svobodu do područí mysli a utrpení.
Ego má utrpení rádo ? zvláště to, co se jeví jako cnost a služba druhým… prohlédněme tuto hru.
Ukřižování Ješu je jen vyvrcholením jeho pozemské poutě a začátek ohromné cesty, kterou pro nás prošlapal, a na kterou nám posvítil daleko za sférou pozemské reality. Nejen on, ale celá jeho rodina….
Je tu příležitost vrátit se z vnějších iluzí a dramat, předkládanými naší myslí a institucemi k sobě, k své pravé podstatě. Od vnějšího Krista, umučeného ?spasitele? ke Kristovi v nás, ke Kristovskému vědomí, kterým všichni ve své podstatě jsme. Je tu příležitost odložit falešnou identitu a nechat toto Kristovské vědomí volně plynout do světa. Nikoli dle vůle naší mysli, ale podle vůle:
NE MOJE, ALE TVÁ VŮLE SE STAŇ.
NE JÁ, ALE TY VE MNĚ.
Velká noc podle původního Gregoriánského kalendáře teprve ještě přijde. Tento rok to bude 1. května. Na svátek práce J. A tak milí přátelé, je tu jedinečná příležitost zapracovat na sobě. A to tak, že na jakoukoli práci zapomenete. Odložíte jakékoli úsilí. Odložíte jakoukoli potřebu mysli vše organizovat, vylepšovat, třídit, vybírat lepší a zatracovat horší. Pálit nevhodné, topit vyčnívající, schovávat zahanbující, zesměšňovat osvobozující. Buďte v tento den Kristem, vy jste Kristem, tak jím buďte. Milujícím a odpouštějícím. Udělejte vše naopak, než jak vám říká mysl. Sledujte proud věčného života, Otce-Matky, kterým jste. Nastavujte druhou tvář, když to tak cítíte. Buďte láskou, kterou JSTE. Buďte radostí, buďte milujícím úsměvem pro všechny, protože oni jsou vy. Protože milujete svých blízkých i vzdálených. Tady buďte Kristem, tady buďte láskou, věčnou, zářivou takovou, jakou jste vždy byli a budete.
Možná ještě nedokážete milovat své vrahy, kteří vás přibíjejí na kříž a prosit existenci, aby jim odpustila. Vnímáme to však tak, že Ješu věděl, že je jedno se vším, a tak neměl ani koho prosit a ani nikoho neprosil. Jednoduše miloval z celého srdce celý svůj život. A stále miluje. A tou láskou jsme my všichni.
Tak jí buďme.
Pokud se tomu celému ve své upřímnosti otevřete, vše se vám začne vyjevovat v ohromné šíři a velkoleposti…
Začnete to vidět, vnímat a cítit v sobě… uvnitř sebe, bez potřeby čehokoli zvnějšku.
Začne to proudit vašim celým bytím…
Záleží jen a jen na vás…
S láskou,
? Denisa a Filip duben 2016
www.jeshua.cz, www.bytvsrdci.org, mail: my3@bytvsrdci.org
Poznámka k šíření textu: Tento článek je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdrojů s aktivními odkazy. Děkujeme, My3