Terapeut a Klient

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé,

já jsem Jeshua. Všechny vás dnes zdravím. V srdci jsem vám blízko, neboť jsme hluboce navzájem spojení. Existuje úroveň, na které jsme jedno v nerozdělitelném vědomí, svobodném, ohromném a tvořivém vědomí, které je našim skutečným útočištěm.

Jste zde, manifestováni v tělesné formě, umístěni v čase a prostoru. Je toho však mnohem víc, než jste, a já vás žádám, abyste se spojili s tímto větším nedefinovatelným a širším vědomím, které vás spojuje s vašim původem, vašim Domovem.

Vnímejte uvnitř sebe Boha a vnímejte, jak jednoduchá tato energie ve skutečnosti je. Bůh není vysoko nad vámi, je to energie, která proudí skrze vás, skrze život na Zemi, a to i materiálními objekty a věcmi, kterými jste obklopeni. Bůh je všude a Bůh není limitován formami. Bůh je čisté a čiré vědomí. Tato božská síla se chce prožívat prostřednictvím všech těchto odlišných forem, skrze všechny tyto manifestace v čase a prostoru.

Nyní na chvíli vnímejte, kdo v celém tomto proudu jste: jiskra světla v obrovském moři vědomí, a přesto nehynoucí jiskra světla, která vytváří jedinečný přínos celku.

Vnímejte tuto nezničitelnou sílu uvnitř sebe, která vždy je, byla a vždy bude jiskrou věčného života. V této jiskře světla jste součástí Stvoření, součástí Boha. Máte tvůrčí vědomí a vy se rozhoduje pro své životní zkušenosti, pro životní cestu, které se odevzdáváte. Velmi hluboko ve vašem bytí je centrální bod, z něhož jste si vědomi plánu svého života a přitahujete věci, které chcete prožít, abyste rostli a učili se.

Nejste proto nikdy ve své podstatě obětí světa. Nejste v podstatě nikdy zcela bezmocní či zranitelní, neboť hluboko uvnitř vás je přítomná Božská jiskra, ona Božská jiskra, která říká „ano“ všemu, čím v životě procházíte, a která taktéž ví, že jste schopní z těchto zkušeností růst a učit se a stát se většími a všezahrnujícími.

Povězte této síle v sobě „ano“,  povězte „ano“ tomuto zdroji světla, skrze který jste k sobě přitáhli život, který nyní žijete se vším, co k němu patří. Kdysi předtím jste řekli „ano“ a uvnitř sebe víte, že máte sílu naplnit v dobrém tento život, tento osud, a to tak, že si vzpomínáte na to, kým jste uprostřed svých pozemských starostí ve svém každodenním životě, ve kterém se setkáváte s problémy a odporem. Přijít k sobě a sdílet toto vědění a světlo s druhými vám dá nejhlubší zadostiučinění.

Vy, co jste tu přítomni, se toužíte stát spirituálními léčiteli, což znamená, že máte touhu šířit světlo a vědomí na Zemi jako duše. Je to čistá a autentická touha ve vašem srdci a duši. Přichází přímo od Božské jiskry, kterou jste, neboť pro Boha je přirozené sdílet radost, moudrost a pochopení. To činí Boha šťastným a činí to šťastnými i vás, neboť vy jste ve svém srdci a duši Bůh.

Nyní se ptáte: „Jak to přesně děláš: „šíříš světlo“, nabízíš léčení druhým?“ O tom bych s vámi dnes rád hovořil, protože ve vaší společnosti existuje zvláštní dichotomie mezi nemocným a zdravým, celistvým a neúplným. Terapeut údajně stojí na straně zdraví, je tím, kdo je celistvý a dává světlo nebo léčení těm, kteří jsou nemocní nebo zlomení.

Viděno z tohoto pohledu, terapeut je větší a mnohem dál a klient nebo pacient zaostává pozadu a je menší. Ten větší má něco, co ten menší nemá a co s ním pak sdílí. Tohle je však ze spirituálního pohledu falešná představa. To, co se pak stává ještě předtím, než je někdo ošetřován léčitelem nebo terapeutem, je, že je tato osoba vykreslována jako menší oproti osobě, která ho léčí: klient má problém a přichází k terapeutovi pro řešení.

Tento obraz vztahu mezi terapeutem a klientem prostupuje všechnu konvenční lékařskou péči. Lékař, ke kterému jdete, má „vědění a odbornou způsobilost“ a vy jako pacient jste tudíž menší a podřízený, protože abyste se uzdravili, potřebujete jeho znalost něčeho, co je mimo vás. Neúmyslně je tento model často používán také v tom, co je označováno jako „duševní zdraví“. Rád bych vám navrhl, abyste tento obraz vytrhli i „s jeho kořeny“, neboť je to zcela falešná představa vztahu, který mezi klientem a terapeutem je.

Pravda je spíš opačná: jste dobrý terapeut, když víte, jak se ponížit a navrátit zpět velikost tomu, kdo k vám přišel o pomoc. Je to něco, co tato osoba neúmyslně ztratila.

Někdo, kdo má těžké spirituální problémy, je jaksi pokládán za bezmocného, za někoho, kdo se nemůže postavit odporu, negativitě života, a tak se cítí malý a bezmocný. Vy jako spirituální terapeut jste tím, kdo tuto osobu pozývá, aby znovu nalezla a prožila svou sílu. Povzbuzujete ho, aby znovu-objevil svou vlastní velikost a udržoval Božskou jiskru živou. Jak tak činíte? Ne tak, že mu dáváte něco, aby se cítil líp, něco, co pochází zvenčí, avšak tím, že věříte v jeho sílu duše. Činíte tak tím, že se s jeho duší spojujete a odtud ukazujete klientovi svýma očima, slovy, gesty a pohledem, že v něj věříte. Ukažte mu, že víte o této síle, kráse a moudrosti jeho duše. Díky tomuto vědění a díky víře a důvěře v to čím skutečně je, klient dostává naději a víru.

To je cesta spirituálního léčení: dáváte druhým zpět jejich velikost. Snažíte se všemi možnými způsoby znovu spojit tuto osobu se svou vlastní silou duše a tak mu také zcela vrátit zpět zodpovědnost. Ohromná síla spirituální práce je v tom, když ukážete druhé osobě, že za svou životní cestu je zodpovědná jen ona sama a že její potřeba léčení není slabostí. To, s čím se konfrontuje, není něco, co by nedokázala zvládnout, ale je to právě její přijetí zodpovědnosti, které ji pomůže osvobodit se ze svých břemen.

Navrátit někoho k zodpovědnosti za jeho vlastní život neznamená, že ho opustíte na jeho/její vlastní riziko. Znamená to, že ho/ji podpoříte, aby objevil/a a prožil/a svou sílu uvnitř sebe, aby zažil/a, že je mnohem větší, moudřejší a mocnější, než si dokáže představit. Být spirituálním terapeutem znamená, že se s druhým setkáváte na úrovni duší.

Podívejte se na to z lidské perspektivy, může se jevit, že jste silnější nebo že víte víc, než druhá osoba, která je v nesnázích a potřebuje pomoc. Pohlédněte na to však z pohledu duše: oba jste na cestě a jedna duše má v současnosti jen více bolesti než ta druhá, což nevypovídá nic o cestě, na které jako duše jste nebo o úrovni schopností, které máte. Jedna duše učinila jinou volbu, než druhá, a tak neexistuje souzení, které nepomáhá.

Děláte spirituální práci, protože z úrovně duše toužíte sdílet světlo. To, co se děje, když tak činíte, je, že světlo uvnitř vás září silněji, a když tak činíte, prožíváte hluboké naplnění. V tomto smyslu to není tak moc něco, co děláte pro ostatní, děláte to proto, že činit tak je vašim osudem. Je to přirozený průběh událostí. Světlo chce vždy zářit a vzrůstat.

Skutečná světlená práce tudíž znamená, že záříte světlo k druhým bez posuzování. Nesnažíte se vyřešit jejich problémy, neboť to ani nemůžete a není to ani záměrem. Umožňujete svému světlu zářit na jejich podstatu a takto pomáháte probudit osoby k jejich vlastní esenci, k jejich vlastnímu světlu. To je ta nejmocnější věc, kterou můžete pro druhého člověka učinit. A když se to stane skrze vás dostupné, okamžitě shledáte ve druhém větší radost, neboť přichází blíž ke své podstatě, ke své vlastní životní síle, která mu dává odvahu a jistotu. Nic nemůže vštěpit tolik odvahy a jistoty, jako když se cítíte mistrem svého vlastního života a jste schopni dát formu svému vlastnímu životu svou vlastní vnitřní silou.

Rád bych podotknul ještě jednu věc: vidím, že vy, kdo činíte tuto spirituální práci nebo ji chcete dělat, máte někdy potíže propustit negativní energii druhé osoby, jeho bolest, utrpení. A to tak moc, že jste někdy utrpením druhé osoby přemoženi a cítíte se tím někdy obtěžkáni. V té chvíli vyklouznete ze své vlastní velikosti, ze své Božské jiskry, do své lidské stránky. Přeskočíte do svého starého módu: „Jé, ta osoba potřebuje mou pomoc, nemohu to unést, musím se k ní natáhnout a podat jí ruku.“ Pozorujte pak, co takový přístup dělá s druhou osobou: považujete ji za malou a bezmocnou, oběť, kterou musíte zachránit. Když tak však činíte, neděláte tak nakonec dobře nikomu, nepomáhá to.

Stát opravdově ve své síle jako spirituální pomocník znamená, že činíte krok zpět. Jako lidská bytost můžete být pokoušeni učinit krok vpřed a chtít zmírnit jeho/její bolest, ale jako spirituální pomocník – jako duše – činíte krok zpět. Jste plně přítomni, máte s ním/ní soucit a často chápete velmi dobře proces, kterým druhá osoba prochází, nezapojujete se však do něho, zůstáváte mimo tento problém. Jste majákem světla a tím, že ustoupíte, demonstrujete, že je možné neutopit se v myšlenkách o malosti, slabosti a bezmoci. Když činíte krok zpět, dáváte druhé osobě prostor, aby vstoupila do své vlastní síly. Pozýváte ji dovnitř, ačkoli činit tak může jít proti všemu, co jste se kdy jako lidská bytost naučili.

Tento přístup se může zdát tvrdý nebo krutý, ale není, pakliže na něj pohlížíte z perspektivy duše. Představte si, že jste ve velmi slabé chvíli, ve které prožíváte mnoho žalu a cítíte se skutečně bezmocní, nebo když se zkrátka život zdá příliš. Co je to, co vám pomůže nejvíc? Někdo, kdo rozšiřuje svou pomoc z vibrační úrovně, na které se nachází a odtud vás poplácá po zádech, nebo někdo, kdo se vám snaží pomoci z vidiny, že to sami nezvládnete? Jako pomocník často nabízíte dobře míněnou radu z představy, kterou máte o tom, jak vyřešit problém druhé osoby. Takto však nedosáhnete k duši této osoby, neboť s ní nejste na úrovni duše spojeni.

Přemýšlejte o chvílích, kdy se cítíte obzvlášť zranitelní, sklíčení nebo úzkostní. Co vám pomůže v těchto chvílích nejvíc, je někdo, kdo věří ve vaši sílu, kdo stále vnímá vaši sílu duše, vaše bytí, i když se vy sami takto zcela nevidíte. To je skutečná práce spirituálního terapeuta. A to někdy znamená, že musíte udržovat obraz této osoby jako mocné, tvořivé, svobodné a milující bytosti, přestože tato osoba tak sama učinit nedokáže.

Může to znamenat i to, že musíte trpělivě čekat, zatímco tento obraz udržujete. Podstatné však je, že na úrovni duší zůstáváte rovnocenní. Pokud tomu tak není, pak sklouznete zpět ke starému obrazu: větší v porovnání s menším, bezmocný před silným a to je destruktivní obraz. Udržuje lidi od jejich skutečné síly.

V době, kdy se cítíte oslabeni bolestí nebo negativitou v druhých, vzpomeňte si na to, co se ve skutečnosti odehrává. Odvažte se ustoupit a nevnímejte to jako bezcitné nebo kruté, nýbrž jako přehodnocení, ve kterém dáváte mezi sebe a toho, který trpí, do zorného pole skutečný vztah. Zůstaňte přítomní ve své vlastní síle, ve svém vlastním světle. Činit tak vám prospívá, nejen vaší mysli, ale také vašim emocím a vašemu tělu. Prospívá to také druhé osobě, neboť takto pro druhého udržujete maják světla, ve kterém může odzrcadlit sám sebe.

Spirituální práce, kde jste s druhou osobou ve vztahu, duše k duši, vás žádá, abyste s ní učinili vnitřní spojení, zejména v jejich velikosti. To zároveň znamená, že tuto osobu zcela uvolníte, aby byla svou velikostí. A pamatovat posledně jmenované je velmi důležité pro vás všechny, neboť osvobodit druhou osobu je aktem důvěry a je to stejně důležité jako navázání spojení.

Věřím ve vás všechny. A i když tu nejsem proto, abych řešil vaše problémy, jsem tu, abych vám pověděl, že jste mocnými hvězdami světla, vy všichni. Že vaše světlo a jeho vyzařování je neomezené a že mu můžete důvěřovat, těšit se z něj a žít ho na Zemi plně. To je světelná práce, pro kterou jste přišli. Děkuji za vaši přítomnost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

E-kniha Audio poselství