Propuštění své rodiny

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

Drazí přátelé, je mi velkým potěšením být tu opět s vámi. Všichni jste stateční bojovníci. Vaše samotná dnešní přítomnost na Zemi ve fyzickém těle mluví o vaší ohromné odvaze a připravenosti čelit temnotě uvnitř a venku a vrhnout na ni své světlo, světlo svého vědomí. Jste bojovníci ve spirituálním smyslu a vaše výzbroj se skládá jak ze soucitu, tak pronikavosti. Člověk nepřekoná strach a iluze své reality jen láskou a soucitem. Je zapotřebí, aby tyto základní, převážně ženské kvality, byly doplněny mužskými kvalitami jasnosti a pronikavosti. Soucit vám umožňuje vnímat jádro světla v každém vyjádření duality, například rozpoznat světlo něčí duše, i když je jeho osoba plná negativity. Pronikavost vám pomáhá uvědomit si přítomnost strachu a energií spojených s mocí v jakémkoli projevu a umožňuje vám z těchto energií odstoupit, propustit je ze svého energetického pole.

K tomu, abyste poznali, kdo jste, musíte propustit to, co nejste. Pronikavost vám pomáhá propustit to, co nejste. Pronikavost je ?energie meče?, energie, která pomáhá stanovit si hranice a najít vlastní cestu. Nazývám ji mužskou energií a je důležitým doplňkem ženských kvalit pochopení a odpouštění. V tomto poselství zdůrazňuji důležitost ?pronikavého meče?, neboť se velmi týká záležitosti, o které budeme dnes hovořit.

Dnes bych rád hovořil o vztazích s vašimi rodiči a s vaší rodinou obecně. Když vstoupíte na cestu spirituálního růstu, toto téma bude v určitém okamžiku v popředí vaší pozornosti.

Na vaše zrození ve fyzickém těle by se dalo dívat jako na pád do temnoty, když ho oddělíte od jakýchkoli představ hříchu či viny. Proces zrození je ve skutečnosti ponoření se do hloubky, pro které jste se z nějaké části své duše vědomě rozhodli. V jádru své duše jste se na sebe rozhodli vzít tuto současnou inkarnaci a cítili jste víru a vytrvalost potřebnou k ?vykonání svého poslání?. Nicméně ve chvíli, kdy se tak říkajíc vnoříte, jste ponořeni ve stavu neznalosti, ve stavu dočasného nevědomí. Jakmile vstoupíte do hmotné reality Země, vaše vědomí se zastře či zhypnotizuje jistými iluzemi, které nejsou ničím jiným než hluboce zakořeněnými zvyky většiny lidí na Zemi. Je to síť vržená kolem vás.

Když vstoupíte do pozemského života, vzpomínka na ?druhou stranu? je stále čerstvá a živá. Nemáte však slova, kterými byste ji vyjádřili, žádný způsob, jak sdělit její pravdivost, jak sdělit jednoduché věci jako je bezpodmínečná láska a bezpečí, které vás obklopují, kdekoli jste. Energie Domova je vám stále zřejmá jako pocit vody pro rybu. Ale pak vstoupíte do fyzického světa a duševní reality svých rodičů. Nabízíte jim pomoc, chcete udržet pocit Domova živý, zdá se však, že jste odstřiženi, jako by se kolem vaší ?rybí části? rozprostřela síť. Tohle je porodní trauma, které má fyzické i hluboce spirituální aspekty.

Síť, která vás lapila, když jste padali, byla převážně upředena způsobem bytí vašich rodičů, jejich základním názorem na život, jejich nahlížením na sebe sama, jejich nadějemi a touhami směrem k vám. Když jste se narodili, kolektivní vědomí na Zemi bylo stále v sevření vědomí založeném na egu, jako je tomu ještě nyní. Časy se mění, ale existuje druh počátečního stádia, v němž potřebují věci čas, aby získaly spád před skutečnou základní změnou, kterou způsobují. V současnosti jste stále v těchto počátečních stádiích a vnitřní práce, kterou děláte, je v této souvislosti rozhodující. A tak, když jste vstoupili na Zemi, vstoupili jste do reality, které dominovalo vědomí založené na egu, a vy jste se s ním seznámili prostřednictvím energie svých rodičů.

Když vstoupíte do reality vědomí založené na egu představované vašimi rodiči, zabýváte se množstvím vše prostupujících iluzí, ze kterých bych rád uvedl tři důležité.

 1. Ztráta mistrovství

První iluzí je iluze ztráty mistrovství. Zatímco rostete a dospíváte, žene vás tato iluze k zapomnění, že jste tvůrcem všeho, co se ve vašem životě děje. Mnoho lidí nerozpoznává to, co se v jejich životě děje jako svůj vlastní výtvor. Často se cítí jako oběti ?vyšších sil?, které utváří a formují jejich život. To je ztráta mistrovství.

2.     Ztráta jednoty

S ponořením se do kolektivního lidského vědomí, jak je zobrazené vašimi rodiči, často ztratíte svůj pocit jednoty se vším, co žije. Základní uvědomění si ?jednoty všech věcí? je pomalu z vašeho vědomí odfiltrováváno. Jste povzbuzováni, abyste budovali své vlastní ego. Podle vědomí založeného na egu jsme všichni v podstatě oddělenými bytostmi, bojujícími za svou vlastní existenci, bojující za přežití, potravu a uznání. Zdá se, že jsme uvězněni ve svých vlastních tělech a zavřeni ve svých vlastních duševních realitách bez opravdového a otevřeného spojení s ?druhými?. To je iluze oddělenosti a tragického pocitu osamělosti, který ji doprovází.

3.     Ztráta lásky

Pak je tu ztráta lásky, ve smyslu bezpodmínečné radosti a bezpečí, které náleží vaší samotné podstatě jako přirozené lidské právo. Když vstoupíte na pozemskou rovinu, na které není energie lásky vůbec patrná, postupně si začnete plést lásku se všemi druhy energií, které láskou nejsou, energiemi jako je obdiv, bohatství či citová závislost. Tyto zmatené představy lásky ovlivňují vaše vztahy a v podstatě z vás činí člověka, který stále hledá něco venku proto, aby znovu získal pocit bezpodmínečné lásky, který má ve skutečnosti uvnitř sebe.

Jak vás tyto iluze či ztráty ovlivní, závisí na specifické energii vašeho rodičovského domu a rodinného prostředí. Rodičovské vědomí je obecně směsí ega a srdce, strachu a světla. Existují určité oblasti, v nichž budou vaši rodiče pravděpodobně velmi oddaní či spojení s iluzemi, které jsou zmíněny výše. Avšak v jiných stránkách mohou být skutečně osvícení například tím, že mají v jistých oblastech, kterým otevřeli svá srdce, zkušenosti s utrpením a vnitřním růstem. Konkrétní způsob, ve kterém uvízli v iluzích vědomí založeném na egu, je pro každého rodiče či rodinu jiný.

Když vstoupíte do tohoto určitého seskupení energií, které tvoří vaši původní rodinu, vaše vědomí je dosud široce otevřené bez pocitu osobních hranic. Jako dítě přijímáte energie svých rodičů velmi důkladně, jako základní stopu, která má hluboký dopad na to, jak prožíváte věci později. Neexistuje zatím žádný filtr. Je to mnohem později, když si uvědomujete sebe jako sami sebe. Přibližně během puberty rozvíjíte vědomí potřebné k vytříbení těchto energií a k nalezení toho, co pro sebe pociťujete jako dobré a přirozené a co ne.

Nejdříve se velmi silně kloníte ke vzoru rodičů, a jak stárnete a získáváte více sebe-uvědomění, začínáte názory rodičů zpochybňovat a hledáte svůj vlastní smysl identity. Tento duševní růstový proces je velmi blízký přeměně z vědomí založeného na egu k vědomí založenému na srdci. Přirozená stádia pozemského života, biologické a duševní cykly a roční období, korelují s přirozenými stádii růstu ve spirituálním smyslu. Přeměna z ega k vědomí založenému na srdci jde často souběžně s překonáváním omezujících, ustrašených energií, které řídí vaši rodinu.

Kosmické porodní trauma, které prožíváte, když se rodíte jako individuální duše (viz poselství ?Zrození kosmické bolesti?), se do jisté míry opakuje pokaždé, když začínáte nový pozemský život. V čase vašeho zrození vaši rodiče náleží energii Země. Oni se již této dimenzi přizpůsobili, přizpůsobili se zákonům, které zde platí. Často jsou to omezující zákony, které nejsou dítěti vůbec zřejmé. Rodiče tak pro dítě představují vědomí založené na egu, energii tří iluzí. Dítě se s nimi setkává skrze rodný domov a způsob, jak se u rodičů projevují, bude dítě po zbytek jeho života velmi silně ovlivňovat.

Zvláště v prvních třech měsících dítě své okolí přijímá velmi silně. Energie rodičů se dostávají do vědomí dítěte, které je nezatížené racionálními myšlenkami či obranou. Na druhé straně je v jeho vzpomínce stále ?kousek nebe?, je to část vědomí dítěte, která je nezkažená iluzemi a zná lásku, mistrovství a jednotu jako přirozený stav svého bytí. Toto vědomí naráží na energie založené na egu, které jsou kolem a to způsobuje hluboce bolestivý konflikt. Může způsobit, že se chce dítě otočit a jít zpět ?domů?; to může na samotném počátku zapříčinit hluboký vzdor k životu. Je to vlastně zrození kosmického traumatu, které se znovu opakuje.

Jak dítě zvládne tuto překážku či střet energií? Velmi často skoncuje s jistými částmi sebe sama. Některé části vědomí dítěte se ukryjí. Dítě bude mít sklon vyhovět energiím rodičů, přizpůsobit se jim, protože je na nich od začátku zcela závislé. Dítě je ve velice zranitelném duševním stavu a velmi touží po tom, aby o něj bylo pečováno a bylo svými rodiči milováno. Jeho vzpomínka na přirozený stav jednoty, lásky a mistrovství je vlastně darem dítěte rodičům, rodiče však často nejsou schopni tento dar přijmout, jakmile jsou zahaleni energií iluzí. Nejsou tak schopni dítě opravdově přijmout.

Rodiče byli v určitém stádiu taktéž dětmi a prošli si stejným procesem. Rodiče nenutí své strachy a iluze dětem vědomě. Nicméně jako dospělí nevědomky absorbovali mnoho energií vědomí založených na egu.

V okamžiku narození dítěte, rodiče často prožívají dočasné probuzení. Pohled na nevinné malé stvoření přicházející z lůna vyvolává hluboký pocit úcty téměř v každém tím, jak se s důvěrou oddává světu a je tak otevřené a zranitelné. Tato požehnaná chvíle otevírá brány k Domovu, které jsou ve vědomí rodičů široce otevřené a nevědomky uvnitř dosahují božského jádra, jež zná bezpodmínečnou lásku a jednotu. Na okamžik vstupují do požehnaného prostoru a cítí, kým za těmi iluzemi jsou. Často je to však dočasný stav blaženosti, jelikož se pak věci usadí a ?dostanou do normálu?. Jejich způsoby myšlení a cítění mají tendenci vrátit se zpět do vzorců, na které jsou zvyklí. A tak se otevření vědomí založeného na srdci znovu uzavírá.

Co se děje s dítětem, když vyrůstá? Mnoho dětí si volí tak silné přizpůsobení se rodičovskému systému, že ztrácí spojení se svou původní energií duše, kterou si ještě na počátku své inkarnace tolik uvědomovaly. V této první fázi života (až do puberty) se tolik soustředí na tento svět a na získávání lásky a pozornosti od svých rodičů, že zapomínají na to, kým jsou.

Jak to dítě ovlivňuje? Dítě má nespoutanou touhu po lásce a bezpečí, a když narazí na ustrašené a zablokované části v energiích rodičů, je jimi zmateno. Bude prožívat bolest a pocit opuštění. Když je v takovém stavu zranitelnosti a otevřenosti, bude tyto pocity před sebou skrývat, protože jsou příliš bolestivé, než aby se plně projevily. To, co dítě udělá, je, že si zaváže oči a vytvoří iluzorní obraz lásky. Aby citově přežilo, dovolí samo sobě, aby bylo zmateno falešnými obrazy rodičů, protože když není možná bezpodmínečná láska, je podmínečná láska lepší než žádná. Dítě na sobě nechá dříví štípat, aby dostalo lásku a bezpečí, které potřebuje a na které si pamatuje z Domova. A proto zamění špatné energie za lásku. Například si bude plést lásku s hrdostí rodičů při jistých úspěších nebo s citovou potřebou rodičů k dítěti.

Když dítě dosáhne něčeho, za co jsou na něj rodiče hrdí, když je chváleno, může cítit, že se jeho srdce otevírá z potěšení, že ho mají rádi a že si ho váží. Když ovšem rodičovská hrdost nepramení z opravdového pochopení dítěte, pokud není založena na tom, po čem samotné dítě touží, ale spíše na tom, co od něj očekává společnost, pak je hrdost druhem jedu. Dítě je odměněno za to, že žije dle vnějších měřítek, kdežto láska znamená, že se člověk dostane do spojení s vnitřními měřítky dítěte ? s tím, co chce dosáhnout v tomto životě samo pro sebe. Když je pozornost systematicky zaměřována na vnější úspěchy, dítě se nechá zmást tím, že úspěch je roven lásce, a bude mít tendenci pěstovat svědomí viny, když neudělá, ?co je správné?, to, co by mělo udělat podle vnějších kritérií. Jako dospělí se pak mohou stát těmi, kteří nepoznají, když jsou jejich hranice překročeny nebo když pracují příliš těžce. Jednoduše zjistí, že stále usilují o to, aby něčeho dosáhli, a nechápou, proč se stala těžká práce závislostí.

Dalším pokřivením opravdové energie lásky je, když si dítě začne plést lásku s citovou závislostí. Mnoho dětí se cítí být milováno, když cítí, že ho jeho rodiče potřebují. Ve skutečnosti zaplňují díru v srdcích svých rodičů, díru, o kterou se rodiče sami nepostarali. Když do ní vstoupí dítě, nabídne samo sebe jako náhradního rodiče. Snaží se poskytnout lásku a podporu, která rodičům uvnitř chybí. Tímto způsobem se jim snaží zavděčit a získat tak lásku, kterou tuze potřebuje. Tento druh služby není pochopitelně láskou. Je to nebezpečná spleť energií, která později vytvoří mnoho potíží, jak ve vztahu mezi rodiči a dítětem, tak v důvěrných vztazích dítěte, do kterých jako dospělý vstoupí.

Mnoho rodičů ve svém dětství zažilo nedostatek bezpodmínečné lásky. Taktéž nebyli opravdově svými rodiči přijati. To v jejich bytosti zanechalo hluboce usazenou bolest a pocit opuštěnosti. Když mají dítě oni sami, zahrnou ho zmatenými signály. Na jedné straně je v nich opravdová láska, ale na straně druhé podvědomá potřeba ?nahradit ztrátu?. Rodiče se často snaží vyléčit svoje citové trápení skrze vztah se svým dítětem. Když tak činí nevědomě, používají dítě jako náhradního rodiče ? dítě jim musí dávat lásku, kterou tak bolestně postrádali ve svém vlastním dětství.

Když se tak stane, sdělení ?Miluji tě? a ?Potřebuji tě? se tak dítěti naprosto popletou. Energie dítěte už nebude jeho vlastní, jelikož se bude cítit vyčerpané potřebou rodičů a toto vyčerpání bude ve skutečnosti dítě pociťovat jako dobré! Bude mu poskytnut mylný pocit bezpečí, který, jakmile bude dospělé, bude pociťovat jako něčí hlubokou lásku, když bude jeho energie vyčerpávána a vlastněna jinou osobou. Bude se cítit milováno a oceněno, když bude rozpínat své hranice, aby dalo, co nejvíc může. Bude považovat citovou závislost, dokonce žárlivost a panovačnost, za formu lásky, i když jsou to diametrálně odlišné energie. Tato tragická ztráta sebe sama se zrodila ze spojení lásky s potřebou.

Až doposud jsem zdůrazňoval to, že když přijdete na planetu Zemi jako děti, jste ponořeni do ?oceánu zapomnění?, do sítě iluzí, která se zpočátku zdá velmi svazující. Z úrovně duše jste však sami sobě vědomě dovolili sejít z cesty. Hluboko uvnitř, když jste se inkarnovali na Zemi, jste věřili, že najdete řešení a cestu zpět. Je vašim posláním najít cestu zpět z iluzí a přinést ?energii řešení?, energii lásky a jasnosti do světa, učinit ji dostupnou druhým.

Jednou se ve vašem životě objeví možnosti a příležitosti, které vám pomohou naplnit své poslání. Jak budete vyrůstat, setkáte se s jistými lidmi či situacemi, které vás vyzvou či vybídnou, abyste zjistili, kdo jste. Budete jemně tlačeni, nebo když jste tvrdohlaví, násilně provokováni životem, abyste ?rozmotali uzel?. Budete muset propustit falešné představy lásky, které byly součástí vaší výchovy, součástí energie vašich rodičů. Tohle může spustit krizi identity podobnou tomu, co bylo popsáno v první kapitole této knihy jako první fáze přeměny od ega k srdci. Může se zdát, že už není nic jisté a že vše, v co jste věřili, je pod podrobným zkoumáním. Vaše duše ovšem nenechá kámen na kameni, aby vás přivedla Domů. Vaše duše bude neustále klepat na vaše dveře, dokud neotevřete a neosvobodíte se.

Hlavní události ve vašem životě jsou vždy přizpůsobené tomu, aby poskytly možnosti k růstu a návratu k tomu, kdo jste. Vyžaduje to ovšem odvahu a rozhodnutí jít na dno tohoto pátrání a znovu získat energie novorozence, nezkaženého iluzemi ztráty mistrovství, lásky a jednoty. Pravděpodobně se na chvíli ocitnete ve vzdoru vůči své vlastní energii duše, protože vás může uvést na scestí toho, co považujte za normální a přiměřené. Duše se vám může zdát jako umíněný host, protože jste si zvykali na to, jak to na světě chodí, jak to chodí ve vaší rodině.

Abyste propustili sebe sama z vědomí založeného na egu, je potřeba jak mužská energie sebe-uvědomění a pronikavosti, tak ženská energie lásky a pochopení. Pokud jde o vaše rodiče, pronikavost znamená, že se sami vzdálíte energiím poháněným strachem a energiím omezujícím, které vás krmily dříve. Vzpomeňte si na důležitost ?energie meče?, kterou jsem zmínil na začátku. Abyste, ve spirituálním smyslu, propustili vaši rodinu, potřebujete být schopni rozlišit mezi energií její a vaší vlastní a potřebujete být schopni ?přeseknout lana?, jež vás omezují a dusí.

Tohle není primárně o vyjadřování hněvu a frustrace svým rodičům nebo o tom, říkat jim, kde se ve vás spletli. Někdy může být dobrým krokem pokusit se jim občas vyjasnit svůj postoj nebo pocity, které se jich týkají. Ale v mnoha případech nemusí pochopit, co se jim snažíte povědět. Nemusí souznít s tou částí vás, která je ?jiná? a v rozporu s jejich pohledem na život. Propuštění vazeb s rodičovskou energií v prvé řadě znamená opustit tuto energii z vaší vlastní mysli a emocí. Je to o pohledu dovnitř a o zjištění, do jaké míry bezvýhradně žijete podle souboru iluzí rodičů, podle jejich pro a proti, které jsou založené na strachu a hodnocení.

Jakmile v tom budete mít jasno a dovolíte si to propustit, budete moci rodičům odpustit a doopravdy ?odejít z rodného domu?. Stane se tak potom, co oddělíte lana na vnitřní úrovni a přijmete zodpovědnost za svůj vlastní život, a budete tak moci nechat rodiče být. Budete moci jasně říci ?ne? jejich strachům a iluzím (meč pronikavosti), ale zároveň uvidíte, že vaši rodiče nejsou se svými strachy a iluzemi ztotožněni. Také jsou dětmi Boha, které se pouze snaží naplnit své poslání. Jakmile tohle cítíte, můžete cítit jejich nevinnost a odpustit.

V jistém smyslu jste byli obětí svých rodičů ? rodiče ve vašem dětství představovali vědomí založené ne egu. Přechodně a zčásti jste žili v souladu s jejich iluzemi. Jaksi jste jako jejich děti neměly jinou možnost. Nicméně překročit tento pocit, že jste obětí, je jeden z nejsilnějších průlomů, který ve svém životě můžete zažít. Jakmile si uvědomíte hluboké energetické stopy z dětství a vědomě se rozhodnete, které vám prospívají a které byste raději propustili, stanete se svobodnou bytostí. Tohle je mistrovství.

Pak se již nebudete podvědomě přizpůsobovat přáním a touhám svých rodičů, jestliže nejsou vaše. Zároveň už se proti nim nebudete ani bouřit. Vidíte, že falešné obrazy, které vám nabídli, vám nepatří, tečka. Nebudete muset soudit své rodiče za to, že vás zatěžují těmito aspekty. Budete moci být milující a pronikaví zároveň.

Dalo by se říci, že se s vědomím založeném na egu seznamujete prostřednictvím svých rodičů a stejně tak ho skrze rodiče přesahujete tím, že je propustíte s láskou a odpuštěním, a tím, že si uvědomíte, že vy sami jste nezávislým mistrem.

Pracovníci Světla a jejich rodiče

V tomto bodě bych rád hovořil zvláště o duších Pracovníků Světla ve vztahu k jejich rodině. Pracovníci Světla často uvnitř sebe nesou zvláštní úkol, pokud jde o jejich rodiče a rodinu. Když přijdou na Zemi, mají Pracovníci Světla specifický cíl probudit se, osvobodit se z vědomí založeného na egu a zasít semínka Kristovského vědomí na tuto planetu. Pracovníci světla chtějí silněji než ostatní učit a léčit druhé, pomáhat jim v růstu k vědomí založenému na srdci.

Z tohoto důvodu se mnoho duší Pracovníků Světla rodí rodičům či do rodin, které jsou silně uvízlé v realitě vědomí založené na egu. Jelikož je záměrem Pracovníků Světla otevřít strnulé energetické vzorce, jsou přitahováni k ?problémovým situacím?, ve kterých je energie nečinná jako ve slepé uličce, jako magnety. Pracovník Světla vstupuje na Zemi s jistým uvědoměním, jistým spirituálním smyslem, který ho ?odlišuje?. Nezapadá do očekávání či tužeb rodiny. Dítě Pracovník Světla bude nějakým způsobem zpochybňovat základní rodinné domněnky o životě tím, co vyzařuje a co vyjadřuje jako svou pravdu. Téměř instinktivně bude dělat vše, aby znovu rozpohybovalo energii a učinilo ji opět plynoucí.

I když duše Pracovníka Světla nechce nic jiného než sloužit rodičům a rodině, může na něj být nahlíženo jako na podivína, ba dokonce jako na černou ovci. Když není krása a čistota Pracovníka Světla jako dítěte rozpoznána, často se dočasně ztratí v pocitech osamění a dokonce v depresi.

Když Pracovníci Světla začínají svoji inkarnaci, mají uvnitř hlubokou důvěru, že najdou cestu ven, že překonají omezující energii své rodiny. Jakmile se ale skutečně narodí na Zemi a vyrůstají, jsou vystaveni stejným dilematům a zmatením jako každé jiné dítě. V jistém smyslu prožívají toto zmatení mnohem hlouběji a intenzivněji. Protože jsou to spirituálně vědomé duše, které jsou často starší a moudřejší než jejich rodiče, jsou si velmi vědomi toho, že s energií v jejich prostředí ?není něco v pořádku?. Na vnitřní úrovni se střetávají přímo s energiemi rodičů, které nechápou či které nesouzní s jejich nastavením mysli nebo chováním. Protože jsou jemní a citliví, tento náraz v nich způsobuje velkou nesnáz. Musí nalézt cestu jak citově přežít, jak zvládnout fakt, že vroucně milují své rodiče a že se od nich tak moc liší. To způsobuje u Pracovníků Světla mnoho duševních problémů sahajících od osamělosti, nejistoty a strachu až k závislosti, depresím a sebe-destrukci.

Vaše cesta na Zemi a na místa temnoty, kde je energie uvízlá a nepřátelská, nebyla tudíž bez rizika. Je to nebezpečná mise. Nezapomínejte na to, proč vám říkám stateční bojovníci! Je to právě z tohoto důvodu; jste jako průkopníci, kteří odvážně vychází ven do neznámého a záhadného teritoria. Nejsou zde žádné směrovky či ukazatele. Prostředí, ve kterém začínáte svoji cestu, je nehostinné a necítíte se v něm jako doma. Budete muset vytvořit energii domova sami pro sebe jen se svými vlastními pocity a intuicí jako kompasem. Jako Pracovník Světla jste průkopník, který chce prolomit hranice starých a tíživých myšlenkových vzorců a propustit uvnitř uvízlou energii. Jste téměř vždy prvními ve svém prostředí, kteří tak činí. Zatím jste nepotkali své spřízněné duše. Je to váš vlastní boj, který vás označuje za skutečného bojovníka, kterým jste. Budete muset najít cestu ven sami, a jakmile tak učiníte, budete přitahovat stejně smýšlející duše do svého života, lidi, kteří budou odrážet váš probuzený stav bytí.

Osamělý boj, kterým musíte všichni projít a objevit své světlo, je pro vás tím nejtěžším břemenem. Na úrovni duše jste si tuto cestu vědomě vybrali, ale přežít ji jako dítě z masa a kostí je bolestivá zkušenost, která vás hluboce zraňuje. Naléhám na vás, abyste cítili a rozpoznali tuto bolest uvnitř sebe, protože jedině tím, že se s ní spojíte, ji můžete transformovat a propustit. Jakmile jednou znáte zraněné dítě uvnitř, které vzalo kříž odcizení na svá křehká ramena, dostanete se do jádra svého břemene. Když se dostanete do tohoto jádra, řešení je blízko. Potřebujete jen přijmout bolest dítěte s čistým a hlubokým uvědoměním. Z tohoto uvědomění osloví dítě energie soucitu a hlubokého respektu. Zvednete kříž jen tím, že jste sami sebou a skutečně milujete a ochraňujete část sebe sama, která je ?jiná?. Tak přivedete dítě domů a naplníte své poslání jako průkopník.

Rozřešení rodinné karmy

Úkol Pracovníků Světla, pokud jde o jejich rodinu, je stát se tím, kým jsou. Když tak činí, plní své poslání. Jejich úkolem není změnit svou rodinu; není vaší prací měnit cokoli mimo vás. Nejste tu proto, abyste učinili svět lepším místem. Jste zde, abyste probudili sami sebe. A ano, když tak učiníte, svět bude lepším místem, protože na něj bude zářit vaše světlo a přinese radost a osvícení i druhým. Nezaměřujte se však na svět, ať už je to vaše rodina či jiný vztah, do kterého vstupujete.

Skutečnou prací je propustit všechny tyto kousky strachu založené na egu a iluzi, kterou jste sami tak hluboce jako děti přijali. Seznámení se s těmito energetickými stopami, které zčásti vytvořily vaši osobnost, a propuštění částí, které vám nepatří, je podnětný a intenzivní proces. Jde o sloupnutí všech vrstev cibule; jde o to podruhé se narodit.

Tím, že zdůrazňuji hloubku tohoto vnitřního procesu, tohoto druhého zrození, vás nechci odradit. Na druhé straně bych rád, abyste měli hluboký respekt sami k sobě. Jste ti nejstatečnější bojovníci, které znám. Jste průkopníci, kteří tím, že zapálili své vlastní světlo v místech temnoty a nepřátelství, dláždí cestu novému vědomí na Zemi.

Vašim úkolem není zapálit světlo v srdci někoho jiného. Je jen na nich, zda tak učiní. Můžete nabídnout jiskru, můžete dát příklad, ale v žádném případě nejste zodpovědní za probuzení kohokoli jiného. Je důležité zdůraznit to zvláště s ohledem na vaši rodinu. Často jako děti cítíte instinktivně a jako dospělí více vědomě, že musíte zachránit své rodiče od jejich strachu a iluzí. Kromě toho si často myslíte, že jste v tomto úkolu selhali. Cítíte, že nejste skutečně schopni svým rodičům pomoci tak, jak jste si představovali.

Tato myšlenková linie spočívá v mylném chápání toho, co pomáhání skutečně znamená a jaký je váš úkol vůči vašim rodičům. V realitě je situace taková. Od vašeho narození začínáte velmi silně absorbovat energie svých rodičů tak, jako by byly vaše vlastní. Nemůžete již snadno rozlišit, kde začínáte vy a kde končí oni. Jelikož jste přijali stejně tak jejich strachy a iluze, dostali jste se do důvěrného spojení s jejich citovými břemeny. Tato břemena na ně mohla přejít přes několik generací z obou stran rodiny. Mohly mít karmický aspekt, ve smyslu, že se stejný problém opakuje stále dokola, dokud není ?kouzlo zlomeno?. To můžete nazývat rodinnou karmou. Mohou existovat problémy související s nerovnováhou mužské či ženské energie, s energiemi vyplývajícími ze starých tradic otroctví, s problémy týkajícími se jistých onemocnění atd. Tento druh karmického břemene je vyřešen tehdy, když je uvízlá energie uvnitř propuštěna alespoň jedním členem rodiny, který přeruší spojení tím, že se osvobodí z emocionálních břemen, které přijal v dětství a které mohou být dokonce v jeho genech.

Člen rodiny, který ?zlomí kouzlo?, tak učiní především tak, že pomůže sám sobě. Jde o zaměření se na svůj vnitřní růst a rozvoj. Tento růst a rozvoj má účinek na ?energii rodiny?. Zpřístupňuje stejně tak možnost pro členy rodiny, aby nalezli cestu ven. Pracovník Světla, který se osvobodil z emocionální slepé uličky, poskytuje energetickou stopu pro ostatní členy rodiny. Toho dosáhne svou vnitřní prací a tím, co díky ní vyzařuje, ne tím, že se pokouší druhé tlačit do změny a pohybu vpřed. To, co nabízí své rodině energeticky, je možnost změny. Jeho energie pro ně zrcadlí možnost změny a to je vše, co musí udělat.

Zda se členové rodiny vydají na cestu, je zcela na nich. Nikdy nejste zodpovědní, ani když je to vašim spirituálním posláním, zda se druhý rozhodne ke změně či nikoliv. Možná se vám podařilo osvobodit se od karmického břemene, kterým vás rodina zatížila, a jste za to zesměšňováni a odmítáni ze strany rodiny, přesto bude vaše poslání zcela naplněno. Rozbijete hypnotický vliv, který mají karmické vzorce na vaši rodinu, a pokud budete mít děti, emocionální břemeno na ně nebude přeneseno. O tom je vaše poslání.

Představte si, že žijete v údolí, které je zcela neúrodné a vyschlé. Celá vaše společnost vám říká, že nemůžete z tohoto údolí odejít ? je to vše, co existuje. Zdá se, že jste jediní, kteří si pamatují, že existují mnohem bohatší a úrodnější země než toto údolí. A tak se po velkém zvažování rozhodnete zkusit své štěstí a z tohoto údolí vyšplhat ven. Šplhání bere ohromné množství síly a energie. Nejen proto, že je cesta velmi strmá, ale také proto, že na ní neexistují žádné ukazatele či značky, kterých byste se mohli držet. Jak šplháte vzhůru, zanecháváte za sebou stopu. Jednou z tohoto údolí vyšplháte a krajina ležící před vámi vás zaplaví radostí a pocitem uznání. Věděli jste, že existuje něco, co mnohem víc než svou rodnou zem pociťujete jako domov.

Nadšeně koukáte dolů a hledáte svou rodinu. Chtěli byste, aby se k vám připojili a žasli nad touto úžasnou vyhlídkou. Rádi byste sdíleli své vítězství. Vy ovšem dole nikoho nevidíte, a když si všimnete nějakých vzdálených lidí, nezdá se, že by se o vaši cestu vůbec zajímali.

Tohle se velmi často Pracovníkům Světla děje. Žádám vás, abyste v tomto směru netruchlili nad ztrátou své rodiny. Nabídnete jim obrovskou službu tím, že z tohoto údolí odejdete, očistíte cestu a zanecháte stopu. Tato stopa tam zůstane a jednoho dne bude použita někým, kdo se rozhodne z tohoto údolí vyšplhat. Stopa je energetickým místem, které zpřístupníte ostatním.

Budování této stopy bylo vašim cílem, když jste se narodili těmto rodičům a do této rodiny. Vašim úkolem není to, abyste pomohli své rodině šplhat nebo je z tohoto údolí táhli na svých bedrech! Tohle není váš úkol. Kdykoli se snažíte, obrazně řečeno, vléct své rodiče či rodinu nahoru tímto strmým kopcem, překážíte svému vlastnímu růstu a budete rozčarovaní a zklamaní. To není cesta spirituálního růstu a alchymie. Ti, které milujete a s kterými chcete sdílet své světlo, si mohou vybrat, zda budou žít v údolí po další století nebo víc. Je to jen na nich. Jednou, v jejich vlastní čas, odkryjí malou stopu, která jde nahoru a pomyslí si: ?Hej, to je zajímavé, jdu nahoru a zkusím to. Tady dole už se nemám dobře.? A tak vyrazí. Začnou svou vlastní cestu vnitřního růstu, své vlastní šplhání ke světlu. Není to krásné, není to skutečně skvostné, že najdou na cestě značky, stopu, která jim tam byla zanechána? Budou muset projít svými boji, ale budou mít vystavěný maják, který jim bude osvětlovat cestu. Jako průkopník jste tuto cestu skrz divoké a nepoznané teritorium vyčistili a tato cesta vydlážděná vámi bude použita s vděkem a ctí.

Abyste se skutečně osvobodili a znovu získali své mistrovství jako nezávislá spirituální bytost, musíte propustit svou rodinu, do které jste se narodili. Musíte ji opustit nejen jako její dítě, ale také jako její rodič. Nechte mě vysvětlit tuto dvojité tvrzení. Dítě uvnitř vás potřebuje opustit naději, že mu jeho rodiče nabídnou bezpodmínečnou lásku a bezpečí. S tímto se bude muset obrátit na vás a vy mu budete muset pomoci propustit jeho rozhněvanou, smutnou a zklamanou část, která se cítí svými rodiči oklamána. To je dětská část. Stejně tak však potřebujete propustit část sebe sama, která chce být rodičem svých rodičů. Pro duše Pracovníků Světla je typické, že se v jistém bodě svého dospívání začínají cítit jako rodič svých rodičů. Kvůli jejich vrozené touze učit a léčit a jejich vyvinutému spirituálnímu vědomí, často zřetelně vidí strach a iluze svých rodičů a chtějí je vyléčit. To vás může dostat s vašimi rodiči do mnohých trápení, protože jim toužíte pomoci. To je často spjato s podvědomou potřebou být uznán za to, kým jste. Jinými slovy, když se snažíte pomoci svým rodičům, promlouvá skrze vás zraněné dítě. A to je recept na katastrofu, když se druhým snažíte pomoci prostřednictvím svých zraněných částí. Skončíte ještě více zranění a vaši rodiče pravděpodobně skončí rozhněvaní či zmatení.

Opustit vaše rodiče znamená, opustit jakoukoli touhu je změnit. Musíte pochopit, že vašim úkolem není, někam je vést. Vašim posláním je poradit si se svou vlastní cestou ? to je vše. Potom, co se rozloučíte se svými rodiči, propustíte svou dvojitou svázanost, naleznete nový prostor, který se mezi vámi otevře, prostor svobodnější a otevřenější. Pokud jsou vaši rodiče stále naživu, vztah se může stávat méně napjatým, jak energie vyčítání a viny opouští scénu. Na druhou stranu můžete cítit, že je už nechcete navštěvovat tak často. Může se prostě objevit nedostatek společných zájmů. V každém případě se budete v tomto vztahu cítit svobodněji. Nastavíte svůj vlastní kurz životem bez potřeby jejich souhlasu a bez tendence rozčílit či rozrušit se, když s vámi nesouhlasí.

Ve svém životě se můžete nyní dostat do spojení s lidmi, kteří patří do vaší ?spirituální rodiny?. Vaše spirituální rodina nemá nic společného s biologií, geny či dědičností. Je to rodina příbuzných duší. Často je znáte z minulých životů, ve kterých jste byli svázáni přátelstvím, láskou a sdíleným posláním. Je velmi snadné s nimi vyjít, jelikož s nimi sdílíte vnitřní podobnost; patří do stejné rodiny. To, co prožíváte, je druh návratu domů. To, co vás od druhých odlišovalo a díky čemu jste se cítili osamělí, se nyní stává jako první základem vašeho spojení a oboustranného poznání. Spojení se svou spirituální rodinou je v pozemském životě skutečným zdrojem radosti. Klíč k tomu, abyste ji vpustili do svého života, je v nalezení vlastní cesty ?z údolí? a uvědomění si světla uvnitř. Když jste schopni poznat své vlastní světlo v prostředí, které vám ho nezrcadlí zpět, stanete se nezávislými a svobodnými. Nezatíženi karmickými hledisky své historie, strachy a iluzemi, které vás držely na dně, budete přitahovat do svého života vztahy, které jsou založeny na lásce a respektu a které odráží vaše probuzené božství.

? Pamela Kribbe 2005
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

E-kniha Audio poselství